To nejlepší, co vám nabídne Energylandia


Zátor je malebné městečko v Polsku, kterému dominuje jeden z nejlepších zábavních parků v Evropě. Energylandia. Byl otevřen v roce 2014, a od té doby se neustále rozšiřuje. Každý rok přibývají nové a nové atrakce, především horské dráhy, na které se tento park zaměřuje. Energylandia je park, který je vhodný pro celou rodinu. Na své si tu přijdou milovníci horských drah, adrenalinových atrakcí, klidnějších jízd, klidných atrakcí a na své si rovněž přijdou dětští návštěvníci. Energylandia je zkrátka park pro celou rodinu.

Které atrakce byste tu rozhodně neměli minout?

horská dráha

Pepsi Hyperion

Pepsi Hyperion je jedna z nejvyšších a nejrychlejších horských drah v Evropě a je pouze pro otrlé. Hned na začátku vás čeká více než osmdesáti metrový pád a dosáhnete rychlosti více než 140 km/h. Čeká vás tu průjezd tunely, vodní efekty a četné zatáčky a výkruty. Na tuhle dráhu nikdy nezapomenete.

Formula

Formula je horská dráha, která se nachází v extrémní zóně. A není divu. V parku se nachází od roku 2016. Tahle dráha je založená na tom, aby dosáhla maximální rychlosti v co nejkratším čase. Rychlosti 100 km/h dosáhnete za pouhé dvě vteřiny. Čeká vás spousta smyček, zatáček a náklonů, což dodává jízdě velmi silný zážitek.

dráha

Zadra

Zadra je největší dřevěná horská dráha na světě. Přináší neskutečný zážitek. Dráha má výšku téměř 64 metrů a při klesání, dosáhnete 90 stupňů sklonu. Rychlost dráhy je více jak 120 km/h. Tato atrakce je pro ty, kteří se nebojí rychlosti a výšek, protože obojího si tu užijete dosyta.

Speed

Speed Water Coaster je jedna z největších a nejrychlejších vodních horských drah na světě. Je dokonalou možností pro ty, kteří milují rychlou jízdu a nebojí se trochu zamokřit. Atrakce je vysoká více než 60 m a dosahuje rychlosti více než 110 km/h. Po prvním velkém pádu vás příjemně zchladí litry vody, které budou všude kolem vás!

Proč nás baví i nebezpečné věci?


Zatímco někteří lidé nachází zábavu a odpočinek při klidných aktivitách, jiní vyhledávají nebezpečí. Máme zde sporty jako bungee-jumping, případně další extrémní aktivity. Při nich je mnohdy velké riziko zranění a leckdy také smrti, a to i přesto, že existují bezpečnostní opatření, která mají zraněním zabránit. Proč nás ale tyto věci baví, když jsou pro nás nebezpečné?

 

Faktem je, že evolučního hlediska to nedává příliš smysl. Základním instinktem každého živého organismu je sebeochrana, a z pochopitelných důvodů. Jak je tedy možné, že nás baví věci, které jdou proti tomuto instinktu? Ani zde není odpověď nijak jednoduchá. V první řadě je dobré si uvědomit, že co nás baví je nikoliv pocit nebezpečí samotný, tedy alespoň ne ve většině případů. Jde tu především o ty endorfiny, které získáme, když ono nebezpečí přestojíme. A právě tento pocit je něco, co jinak získáme jen obtížně.

 

i rugby je nebezpečný sport

 

Je ale také pravda, že se na tom můžeme stát i závislými. To je také ten hlavní důvod, proč mnozí nebezpečí vyhledávají neustále. Navíc i zde platí zákon klesajících výnosů. V tomto případě to znamená, že nám přestane stačit mírné riziko, které nabízí ty extrémnější sporty, a hledáme stále větší a větší zrušení.

 

Bohužel to také znamená, že potřebujeme stále větší a větší míru rizika, až to mnohdy nakonec dojde do stadia, kdy jsou odstraněna prakticky veškerá bezpečnostní opatření. To ale také znamená mnohem vyšší pravděpodobnost, že dojde ke zranění, leckdy i s vážnými následky.

 

riziková jízda může skončit špatně

 

Problém je také ten, že tito lidé leckdy neohrožují jen sebe, ale leckdy také ostatní kolem sebe. To se ukazuje například při řízení auta, kdy často jezdí na hranici svých možností. Tím samozřejmě ohrožují ostatní účastníky silničního provozu.

 

Proto je nutné, abychom tyto aktivity provozovali s rozmyslem. Je to nejen v zájmu našeho života a zdraví, ale i v zájmu našeho okolí.

Kino a dětský koutek


Myslíte si, že dospělí lidé se nebaví, že dospělí lidé nemají rádi zábavu? Abych se přiznala, tak já patřím k těm lidem, kteří by bez zábavy opravdu nemohli být. Tedy přiznávám se, že se bavím nejraději někde v baru. Sice ano, je tam opravdu hodně alkoholu, ale já se přiznám, že já bez alkoholu se neumím vůbec bavit. Mám malé dítě, jsem s ním nonstop sama, a tak vždycky chci vypnout, můj sedmiletý syn vždycky jde k babičce, třeba na celou noc a potom ještě na část odpoledne. A já se potom s kamarádkami i se svým partnerem můžeme pobavit. Protože jinak bych se asi zbláznila.

Děti si hrají i v pokoji.

Sice ano, bavit se také mohou se synem, ale přeci ho nebudu brát někam do baru. Je to malý klub, a tak jsem si řekla, že nejlepší bude, když alespoň jednou nebo dvakrát měsíčně já si zajdu s holkami a s partnerem do baru. Vždycky tam jsme třeba pět nebo šest hodin a uznávám, že mě to vždycky opravdu nakopne. Nemám ráda stereotyp, sice syna opravdu zbožňuji, je to syn i mého partnera, takže kolikrát se synem se také jedeme bavit do nějakého obchodního centra. Ale vždycky vyhledáváme takové obchodní centrum, kde je dětský koutek. To funguje tak, že tam vlastně dáte dítě a zaplatíte třeba sto korun na hodinu.

V dětském koutku jsou hry.

My ho tam vždycky dáme na tři nebo čtyři hodiny. A s partnerem jdeme vždycky jdeme třeba někam na oběd nebo do kina a tak podobně. Syna to strašně moc baví. Když je v dětském koutku, dokonce vždycky nejde ani s námi do kina, ale chce být v dětském koutku, ale mě tohle nevadí. Je to vždycky dvoupatrové, takové veliké dětské hřiště, kde je i plno dětí, takže si myslím, že pro dítě, pro našeho syna bude nejvhodnější, když bude s dětmi v dětském koutku, než aby seděl s námi v potichu v kině. Náš syn je opravdu hodně hyperaktivní, a tak jsem ráda, že se vždycky vydovádí někde v dětském koutku. No, komu by se tohle nelíbilo, když děti mají raději dětský koutek, kdy se zabaví, kde je větší zábava, než aby seděl v kině. Tak si myslím, že by každý rodič měl tohle dovolit. Přece na tom vůbec není nic špatného.