Myslíte si, že dospělí lidé se nebaví, že dospělí lidé nemají rádi zábavu? Abych se přiznala, tak já patřím k těm lidem, kteří by bez zábavy opravdu nemohli být. Tedy přiznávám se, že se bavím nejraději někde v baru. Sice ano, je tam opravdu hodně alkoholu, ale já se přiznám, že já bez alkoholu se neumím vůbec bavit. Mám malé dítě, jsem s ním nonstop sama, a tak vždycky chci vypnout, můj sedmiletý syn vždycky jde k babičce, třeba na celou noc a potom ještě na část odpoledne. A já se potom s kamarádkami i se svým partnerem můžeme pobavit. Protože jinak bych se asi zbláznila.
Sice ano, bavit se také mohou se synem, ale přeci ho nebudu brát někam do baru. Je to malý klub, a tak jsem si řekla, že nejlepší bude, když alespoň jednou nebo dvakrát měsíčně já si zajdu s holkami a s partnerem do baru. Vždycky tam jsme třeba pět nebo šest hodin a uznávám, že mě to vždycky opravdu nakopne. Nemám ráda stereotyp, sice syna opravdu zbožňuji, je to syn i mého partnera, takže kolikrát se synem se také jedeme bavit do nějakého obchodního centra. Ale vždycky vyhledáváme takové obchodní centrum, kde je dětský koutek. To funguje tak, že tam vlastně dáte dítě a zaplatíte třeba sto korun na hodinu.
My ho tam vždycky dáme na tři nebo čtyři hodiny. A s partnerem jdeme vždycky jdeme třeba někam na oběd nebo do kina a tak podobně. Syna to strašně moc baví. Když je v dětském koutku, dokonce vždycky nejde ani s námi do kina, ale chce být v dětském koutku, ale mě tohle nevadí. Je to vždycky dvoupatrové, takové veliké dětské hřiště, kde je i plno dětí, takže si myslím, že pro dítě, pro našeho syna bude nejvhodnější, když bude s dětmi v dětském koutku, než aby seděl s námi v potichu v kině. Náš syn je opravdu hodně hyperaktivní, a tak jsem ráda, že se vždycky vydovádí někde v dětském koutku. No, komu by se tohle nelíbilo, když děti mají raději dětský koutek, kdy se zabaví, kde je větší zábava, než aby seděl v kině. Tak si myslím, že by každý rodič měl tohle dovolit. Přece na tom vůbec není nic špatného.