O tom, že vzdělání je důležité, není pochyb. Věděla to již Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku. A je velmi snadné vědět, proč tomu tak je. Čím více vzdělaných lidí v populaci je, tím její úroveň roste. Když všichni lidé umí číst a psát, je mnohem snazší předávání informací poddaným. Navíc také lépe rozumí ekonomice a dělají tedy i lepší rozhodnutí, která nakonec prospějí všem. Nehledě na fakt, že čím chytřejší lidé jsou, tím spíše vynalézají nové vynálezy a zlepšování, která opět prospívají celé společnosti. Proto by se zdálo pochopitelné, že vlády budou podporovat všechny druhy vzdělání, zejména pak to vysokoškolské.
Ovšem pravdou je, že toto nevidíme ani u nás, ani u jiných vlád. Ve skutečnosti se totiž zdá, že školství naopak oslabují. Stačí se jen podívat na to, jak je dlouhodobě podfinancované, zvláště pak to vyšší. Ale proč? Důvodem je v některých případech fakt, že politici zkrátka nemyslí dlouhodobě. Snaží se zvládnout co nejlépe své funkční období, aby byli zvoleni znovu. Ovšem problém je, že investice do školství se projeví až za mnoho let, teprve poté, co ona generace projde všemi jejími stupni a dospěje. A to je něco, na co nikdo nechce čekat. Nehledě na fakt, že by to nebylo populární, neboť peníze investované zde by chyběly jinde.
A to je něco, co by se lidem rozhodně nelíbilo, a bylo by to těžké obhájit. Ovšem to není případ veškerých vlád. Mnohé autoritativní režimy se naopak snaží inteligenci národa potlačovat, stejně jako vzdělání. Čím méně je populace vzdělaná, tím snáze jí jde ovládat a manipulovat. Právě to je pak cílem nejen mnoha diktátorů, kteří by jinak měli mnohem snazší práci udržet se u moci. Pokud tedy chceme jako národ prosperovat, měli bychom se snažit být co nejvíce vzdělaní. Prospějeme tím totiž nejen sami sobě, ale také lidem okolo. A to je něco, co bychom měli chtít všichni.