I v dnešní době si lidé rádi zakládají vlastní internetové stránky. Jistě, z velké části je nahradily účty na sociálních sítích, avšak stále se najdou tací, kteří dají přednost starému dobrému klasickému webu, jelikož jim poskytuje mnohem větší svobodu vyjádření. Není však žádným překvapením, že valná většina webových stránek, především pak těch osobních, velmi brzy skončí. Často je to dokonce z těch samých důvodů.
Obvykle vše začne celkem nadějně. Člověk dostane nápad na webovou stránku, a tak si ji založí. Dnes to navíc může být i zadarmo, neboť mnoho poskytovatelů dává možnost, aby si u nich člověk založil web bezplatně. To je také důvod, proč toto mnoho lidí dělá. Mohou mít vlastní internetovou stránku, a nestojí je to ani korunu.
Pravdou však je, že to mnohdy probíhá stejně. Nejprve je zde velký pokrok, člověk přidává příspěvky poměrně často, hýří nápady, které může na webu realizovat. Tyto příspěvky jsou mnohdy poměrně kvalitní, a přilákají často i značné množství čtenářů. Zde je samozřejmě potřeba uvážit, zda píšeme česky pouze pro české publikum, nebo anglicky pro to mezinárodní.
Ovšem nápady dříve či později dojdou. Najednou už nemáme o čem psát, případně se naše zájmy změní. Zde pak máme dvě možnosti: buď změnit zaměření naší internetové stránky, nebo ji postupně opustit. A většinou si podvědomě vybereme tu druhou možnost. Ta první totiž znamená začít v podstatě od začátku, a také ztratit značnou část svých čtenářů, což se nikomu nechce.
Důsledkem toho pak je, že se na web toho přidává stále méně a méně, a nakonec web zůstane opuštěný. To také znamená, že jej začnou opouštět i čtenáři. Ti totiž také nemají důvod zůstávat, když se na stránce neobjevuje nic nového. A tak nakonec ona internetová stránka zmizí v propadlišti internetu. A je velká škoda, že jich je na síti mnohem více, než bychom si mohli myslet.