Příběh jednoho muže, který žije, jak kdyby rakovina neexistovala a nikdy ho nepostihla
Dobrý den Maximiliáne, jak se vám daří?
-
Dobrý den, daří se mi dobře, až na nějaké výjimky.
Jaké výjimky máte namysli?
-
Prodělal jsem teď pár chemoterapií. Mám rakovinu, ale doktoři tvrdí, že je to na dobré cestě.
K tomuto tématu se hned vrátíme, ale nejprve by mě zajímala rodina. Máte nějaké sourozence?
-
Ano, mám. Mám jednoho bratra a jednu sestru.
Kolik je let vašemu bratrovi a sestře?
-
No, bratr má teprve 2 měsíce. Je to maličký drobek. Sestra má za pár dní 8 let.
Jak se jmenuje Váš bratr a sestra?
-
Bratr se jmenuje Norbert a sestra se jmenuje Monika.
Jaký to byl pro Váš pocit, když se narodil Váš mladší bratr a sestra?
-
Na oba dva jsem se moc těšil. Přece jenom je lepší mít někoho než být jedináček. Rád jsem trávil čas ve školce, když jsem byl doma sám.
Teď už něco o Vás, kolik Vám je a čím byste chtěl být nebo už jste?
-
Je mi 24 let a studuji medicínu. Naplňuje mě to, když mohu pomáhat druhým. Asi to máme v krvi, protože moje sestra neustále povídá, že by chtěla být veterinářkou. Co bude bratr ještě nevím, ale věřím, že bude dělat něco, aby též mohl někomu pomáhat.
Líbí se Vám teď někdo?
-
Ano, jsem zamilovaný už několik let, a to do stejné slečny. Už jsme spolu 9 let. Utíká to hrozně. Nikdo nám skoro nechce věřit, že jsme spolu takhle dlouho. Lidi se neustále mění, ale my to zvládáme celkem hezky.
Kdy jste se dozvěděli, že máte rakovinu?
-
Bylo to hodně zvláštní, ale z toho, když mi kapala krev z nosu. Nějak jsem to extra neřešil, ale každým dnem to bylo horší a horší. Jednoho dne jsem byl v obchodě a normálně jsem si nakupoval svačinu. Z ničeho nic jsem omdlel a dál jsem si nic nepamatoval.
-
Bylo mi řečeno, že jsem omdlel a pak mě odvezla záchranná služba a tam přišly, že jsem nemocný.
-
Ale na štěstí se to zjistilo brzy, takže z toho budu brzy venku a budu fit